Leucothoe mění barvu
Patří do čeledi vřesovcovitých, to znamená, že upřednostňuje kyselou půdu. V přirozeném prostředí rostou tyto dřeviny v podrostu vysokých stromů, tedy v polostínu až v úplném stínu. Kvetou bílými zvonkovitými květy, které jsou uspořádány do bohatých hroznatý květenství. Do našich podmínek jsou vhodné stálezelené druhy, jejichž listy mění barvu v závislosti na ročním období.
Leucothoe mění barvu podle ročního období.
K nižším druhům vhodným do nádob patří L. Walterem. Díky pestrobarevným listem je velmi atraktivní odrůda ‚Rainbow‘. Jsou lesklé, světle zelené barvy s krémově a červeným skvrnami. Když raší, jsou růžové a na podzim nabývají červenofialovou barvu. Mladé listy odrůdy ‚Scarletta‘ jsou bronzové nebo červené, v létě se mění na středně zelené, na podzim se zbarvují do červena a v zimě jsou tmavozelené.
I L. axillaris je nižší druh, keříky dorůstají výšky kolem 40 cm. Jeho odrůda ‚Curly Red‘ se vyznačuje půvabně poskrúcanými listy. Jsou velmi lesklé, na jaře svěží zelené, později tmavozelené, přes zimu se změní na nachově červené a takto zbarvené vydrží až do jara.
Vyberte si Hebe
Dělí se na kvetoucí a nekvetoucí. Kvetoucí mají většinou větší listy, ty, co nekvetou, mají listy malé a pěstují se jednodušší, protože jsou odolnější proti mrazům. V květináčích je vhodné pěstovat i méně odolné druhy a odrůdy a přezimovat jejich v místnostech, kde nemrzne. Vhodné pro ně je slunečné až polostinné místo. Ve stínu olistění řídne, výhonky se prodlužují, a tak keříky ztrácejí pravidelný tvar. Vysaďte je do kyselé propustné půdy bohaté na živiny.
Pro naše klimatické podmínky jsou vhodné především nízké druhy Hebe.
K oblíbeným odrůdám patří ‚Green Globe‘, která je ideální do vřesoviště. Vytváří malé bochníky smaragdově zelené barvy. Odolává mrazům do -23 ° C. Stejně mrazuvzdorná je odrůda ‚New Zealand‘. Je ceněna pro svůj hustý růst a drobné tmavozelené lístky, které si tuto barvu udržují během celého roku. Keříky jsou vysoké 0,6 až 1 metr. ‚Pinocchio‘ dorůstá výšky 25 až 35 cm, hodí se i na pěstování v květináči. Zelené listy mají výrazný žlutý okraj, fialové květy se objevují v srpnu až září. Výšku maximálně půl metru dosáhne pomalu rostoucí odrůda ‚Baby Marie‘. Má drobné sytě zelené lístky podobné zimostrázu, v dubnu až květnu kvete bledě květy. Všechny tyto odrůdy jsou mrazuvzdorné, ale kolem mladých rostlin se doporučuje nasypat drcenou kůru a rostliny chránit chvojím nebo netkanou textilií.
Květy se objevují na jaře, mají bílou nebo krémovou barvu a z nich se vyvinou výrazné červené, vzácněji bílé plody. Rozlišují se na samčí a samičí rostliny, proto aby keříky rodily, musí obě pohlaví růst vedle sebe.
Skim je výplňová rostlina.
Skim japonská ‚Olympic Flame‘ (Skimmia japonica) je samičí odrůda, která dorůstá do výšky jednoho metru. Od podzimu až do jara bývá obsypána červenými plody, pokud je v blízkosti samčí opylovač. Nejčastěji se pěstuje ‚Rubella‘, od které se odrůda ‚Bremen‘ liší užšími listy a zakrslým vzrůstem, je proto vhodná do menších zahrad a do nádob. I ‚Magic Marlot‘ je nízká, pomalu rostoucí odrůda. Listy má hráškově zelené s krémovým okrajem. Ozdobou jsou také velké květní pupeny, které jsou na podzim bílé a v zimě se změní na červené až vínové. Rozkvétají v dubnu a jsou voňavé. Květy s výraznou vůní má i samčí odrůda ‚fragrans‘. Ze samičích odrůd doporučujeme ‚Kew White‘, která tvoří zajímavé bílé plody, ‚oblati‘ má množství lesklých červených plodů, podobně jako ‚Pabella‘.
K vyhledávaným patří poddruh Skimmia japonica subsp. reversiana, která je samosprašná. V dubnu kvete drobnými bílými květy, z nichž se vytvoří světle bobulky. Na rostlině vydrží až do následujícího roku.
Keříky skimií mají přirozeně kompaktní tvar, proto nevyžadují řez. Odstraňovat stačí pouze suché větvičky, poškozené musí seříznout až po zdravé dřevo. Tato rostlina má ráda stinná místa a kyselou rašelinovou až neutrální, vzdušnou a vlhkou půdu. Mladé rostliny během zimy chraňte jutovinou nebo netkanou textilií.
